Průkopníci
„TRH NA NÁS ČEKAL“

„TRH NA NÁS ČEKAL“

25 let společnosti Isocell

ISOCELL slaví narozeniny. Již 25 let reprezentuje náš podnik trvale udržitelnou budoucnost ve výstavbě domů. Zakladatel a jednatel společnosti Anton Spitaler hovoří při příležitosti výročí o zákaznících jako o průkopnících a o potenciálech pro budoucnost.

Pane Spitalere, když se podíváme na uplynulých 25 let firemní historie, vidíme neuvěřitelný vzestup vašeho podniku. Měl jste vlastně vizi stát se tak velkým nebo se vám to prostě přihodilo?Řekl bych to takto: Člověk musí být ve správnou chvíli na správném místě a rozpoznat potřeby. Elonovi Muskovi se také vysmívali, když nechal Lotus vyrobit první elektromobily. Kdo by si pomyslel, že Tesla dosáhne takového úspěchu. My jsme byli činní ve velkoobchodu s izolačními materiály a jako dovozci korku a kokosu jsme nabízeli jediné alternativy na trhu. Ale nepřišlo nám dobré importovat korek z Portugalska. Naše představa pak byla pracovat s recyklovanými materiály – a tak jsme se relativně rychle dostali k celulóze ze starého papíru. Průkopníky jsou ale vlastně naši zákazníci, kteří také chtěli izolaci budoucnosti.Hledali jste během své zakladatelské fáze spíše spolubojovníky a partnery nebo odběratele?Samozřejmě, že jsme měli spojence, kteří nám pomáhali učinit naši představu velkou. Jsem týmový hráč a mou silou je dávat dohromady lidi a shromažďovat skutečné talenty. Tak jsme dostali loď ISOCELL na moře. Také jsme samozřejmě hledali zákazníky, kde jen to bylo možné, a vedli jsme hodně obchodních jednání. Velmi často jsme naráželi na lidi, kteří čekali na trvale udržitelný izolační materiál. Byli jsme a stále jsme součástí boomu, který nevzešel z průmyslu, ale od lidí, kteří chtěli stavět více udržitelným způsobem a ekologičtěji.Jak vypadala na začátku klientela?

Jednalo se o lidi, kteří vědomě odmítali minerální vlnu. Hodně lidí už dlouho vědělo, kolik toho dokáže papír. Ještě dnes si lidé vycpávají mokré boty starými novinami, aby z nich dostali vlhkost. Byly tu staré domy, ve kterých se kvůli propustnosti vzduchu lepil na stěny novinový papír. Povědomí o papíru tedy již existovalo.Vnímali jste silný odpor ze strany etablovaného průmyslu?Ne, prostě se nám vysmívali. Podceňovali nás a k žádnému skutečnému odporu nedocházelo. Ale materiál to byl sympatický a byl extrémně zatížený emocemi. V té době se začaly objevovat i další alternativní izolační materiály – ovčí vlna, sláma, konopí nebo bavlna, ale jen celulóza explodovala. My jsme tuto explozi nijak strategicky nepodporovali, prostě jsme se do toho pustili a pokusili jsme se dostat náš výrobek k lidem – nejprve intenzivně v jižním Německu, protože jsme se usadili se svým závodem v Neumarktu, v bezprostřední blízkosti. Když jsme povyrostli, pokusili jsme se najít lidi, kteří by chtěli donést naše hodnoty a vizi dále – tak jsme získali prodejní partnery a mohli jsme dále růst. Naším přesvědčením vždy bylo prostě to bez velkých plánů dělat.Můžete takovým způsobe pracovat při stávající velikosti podniku i nadále?Ne neomezeně. Již tři roky máme strategické plánování. Ale když rostete, je to pořád výzva. Snažíme se však udržovat náš rodinný ráz a stavět do popředí lidi. Hrají v tom rozhodující roli naši zaměstnanci, pro které je vždy v popředí týmová hra a lidské složky. Dlouho to bylo tak, že jsme naše lidi nacházeli osobně nebo na doporučení. Dnes chce u nás a pro nás přirozeně pracovat hodně lidí, protože se rozšířily zvěsti o naší dobré pracovní atmosféře. To všechno není samozřejmé a nepřišlo to jen tak. Jsme velmi učenliví a již dávno jsme zvali odborníky zvenčí, kteří nám vysvětlovali, jak máme a potřebujeme růst. Externí vstupy u nás mají tradici. Nejsme o sobě prostě přesvědčení, neustále se vyptáváme. Rozhodující je pro nás také to, že systém je silnější než jednotliví pracovníci. Ani výpovědi nedáváme my, vycházejí z týmu, my je pouze komunikujeme. Zkusili jste se během uplynulých let vědomě uchytit v nějakých regionech?Dlouhou dobu vlastně neexistovala žádná struktura, jak uvádět požadované zvyšování obratu v konkrétních regionech v procentech, ani nic podobného. Zní to trochu tradičně, ale máme v terénu něco jako vládce, kteří vládnout ve svém revíru a přinášejí nám nápady, jak bychom se měli dále rozvíjet. Každý region má své vlastní potřeby, a proto se tento systém také osvědčil.ISOCELL nejen prodává své výrobky v mnoha zemích, udržujete také výrobní závody v Rakousku, Belgii, Francii a Švédsku. Kam má ISOCELL ještě v plánu expandovat?Podporujeme spíš trhy, na kterých jsme již zastoupení, ale možná ne tak silně, jak bychom chtěli. Ale i pro nás platí, že nečinnost by byla krokem zpět. Takže určitě dále porosteme. Už jenom proto, že poroste odvětví sanace a dřevěných staveb. Je tu velký potenciál – především ve vícepodlažních dřevěných stavbách.

Když se vrátíte k začátkům a měl byste dát tip mladým podnikům: Co byste jim poradil?Rozhodně bych neradil soustředit se jenom na business plán. My jsme začínali jako garážová firma a tam jsme skutečně dávali dohromady své stroje. Organizovali jsme školení v sálech hospod, rostli jsme pomalu a podle potřeby. Přestavěli jsme obytný dům na sídlo podniku a protože jsme neměli peníze, svůj první sklad jsme měli u jedné stavební firmy. Měsíčně nám účtovali, kolik plochy jsme potřebovali a kolik hodin pro nás pracoval řidič vysokozdvižného vozíku. Teprve k našemu desetiletému výročí jsme si otevřeli svou první vlastní skladištní halu. Naším krédem vždy bylo, že investujeme, co vyděláme a dnes můžeme s hrdostí říci, že se tato cesta vyplatila.Dnes slaví ISOCELL 25 let. Co byste si přál do dalších 25 let?Abychom šli dále svou cestou. Máme v šuplíku tolik nápadů, které bychom chtěli v následujících 25 letech realizovat. Vždy v úzké spolupráci s našimi zákazníky, kterým dnes vděčíme za své postavení a kterým chceme nadále poskytovat nejlepší možné služby a know-how.