Header OBÁLKA BUDOVY
Vzduchotěsnost

OBÁLKA BUDOVY


Vnější větruodolná izolace

Vnější vrstva má za úkol chránit budovu před srážkami a větrem. Jako vodotěsná zimní bunda musí vnější obálka zadržovat déšť, bouři a sníh. Střešní a fasádní pásy OMEGA jistí proti větru a jsou otevřené pro difúzi. Voda i poletující sníh zůstávají venku, zevnitř může dobře unikat vodní pára.

To s sebou přináší:

  • trvalá ochrana dřeva i izolace
  • osvědčené zabezpečení budovy proti dešti
  • stavební vlhkost může volně vysychat
  • konstrukce může být plně izolována
  • studený vnější vítr neprofukuje izolační materiál ani nemůže proudit pod ním
  • lepší protihluková izolace u plně zaizolovaných stavebních dílců

Provedení izolované proti větru

Izolace stěny proti větru je prováděna prostřednictvím vnějším omítky, příp. prostřednictvím deskových materiálů nebo pomocí lepených, větru a dešti odolných fólií u fasád odvětrávaných zezadu. Fasády s otevřenými spárami, a rovněž skleněné fasády jsou opatřeny fasádovými pásy, které jsou trvale odolné proti UV.

Vítr totiž vystavuje dům neustálému zatížení podtlakem. Příslovečný „průvan ze zásuvky“ ovlivňuje podstatně útulnost obytného prostoru. Vzduch nasávaný netěsnými místy se pohybuje, protože je těžší, k nejhlubšímu bodu místnosti, tedy k podlaze. Následkem jsou neustále studené nohy - nepříjemný pocit. Tady samotné dobré izolační hodnoty sklepa nepomohou, pokud může studený vzduch pronikat někde štěrbinami v obálce budovy. Navíc může dojít díky průniku vlhkosti do konstrukce k poškození stavby a také je snižována protihluková ochrana.

Normou prověřená odolnost proti větru

Odolnost budovy proti větru je vyžadována ve směrnici OIB 6, v Německu je provedení podkrovního prostoru regulováno směrnicí ZVDH. 

Vzduchotěsná uvnitř

Venku musí být konstrukce chráněna před povětrnostními vlivy, v interiéru jde o to, aby vlhkost z místností nemohla nerušeně pronikat do konstrukce a izolace. Vzduchotěsná vrstva je zpravidla na tzv. teplé straně vnějších stavebních dílců. Zatímco u zděné stavby tuto funkci přebírá většinou vnitřní omítka, v dřevostavbách jsou například používány parobrzdné fólie. Vzduchotěsné provedení obálky budovy je předepsáno v normách a směrnicích, a to z dobrého důvodu. Vedle průvanu a nedostatečné kvality vzduchu může nedostatečně provedená vzduchotěsná rovina vést k poškozením staveb. Pokud se vzduch z interiéru dostane přes spáry ničím nebrzděn do chladnějších oblastí a tam kondenzuje na vlhkost, může lehce dojít ke vzniku plísně a hniloby.

Odkud přichází vodní pára - a kam pokračuje?

Obyvatelé domu produkují vlhkost v obytných místnostech každý den dýcháním spánkem, vařením, sprchováním... Domácnost se 4 osobami může v průběhu dne odevzdat do vzduchu v místnosti až 10 litrů vlhkosti. Část z toho je eliminována větráním, zbylá vodní pára ve vzduchu má ale, jako teplo, tendenci, hledat mezi vnějšími stavebními díly cestu, aby se dostala ven. Teplý vzduch může zadržovat více vlhkosti než studený (např. při 20oC 17,3 g/m3, zatímco při -10oC pouze 2,14 g/m3). Pokud se teplý vzduch zchladí příliš rychle, tak z vlhkosti vznikne kondenzát. Ostatně: Každý, kdo si někdy vzal láhev piva z ledničky, tento princip zná.

Difúze - konvekce

Čím teplejší a vlhčí je vzduch v interiéru, tím vyšší je tlak páry. Odděluje-li stavební dílec nebo vrstva stavebních dílců dva prostory různých teplot a vzdušné vlhkosti, vládnou na obou stranách různé dílčí tlaky vodní páry. Díky tomuto rozdílu tlaků se vodní pára pohybuje skrz stavební materiály. Toto nazýváme difúzí vodní páry. Cesta, příp. směr, je vždy z teplého do chladného. Mnohem větší podíl vlhkosti uchází na základě vzdušného proudění prostřednictvím úniků. Zatímco přes 1m2 zdi nebo stropu v časové periodě topení unikne pouze 0,3 litru vody, tak přes 20 cm dlouhou a 2 mm širokou štěrbinu projde do konstrukce až 30 litrů vody.


OBÁLKA BUDOVY 1
OBÁLKA BUDOVY 2